akce.welryba.cz :: Stopem z Prahy do Tromsø, únor 2008



Aneb stopem 2937 kilometrů na sever a pak ještě pár set autobusem :-)

Neděle 3.2.2008 Praha->Drážďany

Po nákupech jídla na cestu jsme po poledni vyrazili na teplickou výpadovku, odkud jsme chytli první auto k Ústí nad Labem, a večer druhé do Drážďan. Počasí bylo dobré, tak jsme spali jenom tak u dálnice. Zároveň to byla noc, kdy mi byla úplně největší zima, protože jsem byl líný se pořádně obléknout :-) Přitom bylo jenom lehce pod nulou.

Pondělí 4.2.2008 Drážďany->Hannover

Ráno jsme se prvním stopem dostali z křižovatky u Drážďan sice jenom několik kilometrů, ale na výborný výchozí bod - benzínku rovnou na dálnici. Asi po hodině nás vzal polský kamion o několik set kolimetrů dál, kousek před Hannover, kde jsme tento den už nic nechytli :(







Úterý 5.2.2008 Hannover->Hamburg

Ráno bylo sice pěkně, ale počasí se záhy zhoršilo a několikrát jsme se museli schovávat před deštěm. Teprve až po poledni jsme zastavili paní, která sice jela do Brém, ale konečně to byl aspoň někdo, s kterým se nám podařilo přejet z jedné dálnice na druhou. Na další benzínce jsme sice také měli špatné počasí, ale všichni už jeli naším směrem, tak jsme čekali sotva půl hodiny. Dorazili jsme až k Hamburgu, chvíli jsme zkoušeli stopovat, se soumrakem zase začalo pošet, tak jsme kousek od pumpy postavili stan a další cestu odložili na ráno.

Středa 6.2.2008 Hamburg->Malmö

Zase máme špatné počasí, stopování po nějaké době zastavujeme kvůli dešti. Martin ještě zkouší ukázat cedulku DK řidičům kamionů okolo, jestli by nás někdo nevzal. Nato se ozývá řidič slovenského kamionu slovy "Sprechen Sie Deutsch?". Odpovídáme "Ne, ale mluvíme česky a slovensky.", načež nám prozrazuje, že odjíždí za půl hodiny. Jdeme se schovat pod střechu, než přejde přeháňka, a potom se vezeme v kamionu směrem k přístavu Puttgarden. Když kolem jedou policajti, tak se stopař sedící na posteli schovává, aby řidič neměl problémy, protože může vézt jenom dvě osoby. V Puttgardenu má náš řidič asi hodinu a půl pauzu, my nastupujeme na první loď a necháme se na lidovou cenu čtyř Eur dovézt na dánskou stranu. Tak jsme našli sice dobré místo, ale auta kolem nás v rychlosti projela jen jednou za čtyřicet minut, a potom celou dobu klid. V tom spěchu se nikomu nechtělo zastavit. Ještě, že v třetí lodi jel ten "náš" kamioňák a vzal nás minimálně dalších sto kilometrů. chvíli zkoužíme stopovat auta na nájezdu, ale postupně se stmívá a za tmy už to nemá cenu. Ještě zkoušíme jít na světlo přímo k pumpě, zda se někdo nechytne na ceduli "København". Hned nás ochotně vezmě jeden řidič, který jel do Kodaně domů z práce. K našemu štěstí nás vyhodil na dobrém místě, přímo před mostem do Švédska u pumpy, kde často auta do Švédska zastavují. Tvoříme ceduli "S" a stoupáme si na dobré místo u autobusové zastávky, světla dostatečně ozařují okolní prostor. Asi po půl hodině zastavuje pán v obleku v Audi A4, který jel do Malmö z práce domů a že nás klidně vezme. Stopaře prý nebere, ale zabrala na něj naše cedulka. Mluvil perfktní angličtinou, odhadovali jsme jej na manažera nějaké firmy, a řekl nám mnoho informací a aglomeraci okolo Kodaně a Malmö. Ochotně nás ještě zavezl na benzínku u dálnice, která byla naším směrem. Tam jsme večer už nic nechytli, tak jsme si aspoň na kartu koupili hamburger a hranolky ještě za rozumnou cenu a u nájezdu jsme postavili stan.




Čtvrtek 7.2.2008 Malmö->Göteborg

Ráno se snažíme několik hodin a nic. Ochotný turecký řidič jel bohužel na špatnou stranu, z Osla do Istambulu. Po delší době zabírá cedulka "Pryč" na český kamion. Naštěstí jeli ve dvojici, tak vzal každý řidič jednoho z nás a dovezli nás až k Göteburgu. Tam jsme stopovali dlouho, ale pořád nic. Jeden kamion byl ochotný vzít pouze jednoho stopaře. Když se objevil druhý takový, rozhodli jsme se rozdělit, což mělo značně zvýšit naše šance. Já jsem vyrazil do Osla napřed, tam jsem si rozložil spaní na prvním sněhu, který jsme po cestě potkali. Ráno jsem odhadl směr do centra a šel jsem hledat místo srazu, radnici v Oslu. Po cestě jsem vymenil peníze a nakoupil další jídlo na cestu. Martin nakonec dorazil až kolem půl sedmé večer, do Osla jel na tři stopy. Nedošla nám totiž jedna věc - byl pátek a kamiony nejezdily, protože by nestihly vyložit a vrátit se zpátky. Kupujeme lístek na metro a 22 NOKů a jedeme na konečnou, která se nacházela jak u nájezdu na dálnici, tak blízko lesa, kde jsme mohli pohodlně přespat.

Výhled na Oslo kousek od místa, kde jsem spal.






Radnice v zálivu.